Recenze:March of the Eagles (PC,PS3)
Musím se přiznat, že se staršími tituly od této společnosti nemám žádné zkušenosti. Vlastně je to první strategie, u které jsem vydržel déle, jak několik desítek minut. Ale ani po několika dnech neomrzela a závislost stále stoupá.
Opravdu se mi líbí možnost hrát za jakýkoliv národ na mapě. Jako pro velkého milovníka Švédska byla volba jasná, ale i tak jsem si zkusil hru za Prusko, Rusko a Francii. Což je jen zlomek dostupných států a je rozhodně dobře, že se hra neomezila jen na významné velmoci té doby.
Co je ale škoda, tak že první dny hry jsou pevně dané. Myslím tím vytváření koalice, vyhlášení válek, postupy nepřátel apod. Když hrajete po několikáté za stejný národ, můžete tedy tahy nepřátel předvídat. A to je podle mě hodně velké mínus. Platí to sice jen na začátku hry, protože potom už je zcela na vás, na čí stranu se přidáte (jestli vůbec), komu vyhlásíte válku, ke komu pošlete diplomaty a tak dále; i tak mě to mrzí. Hezká je ale svoboda rozhodování.
Například moje první hra za Švédsko. Do války se mi ze začátku nechtělo, tak jsem poslal diplomaty zlepšovat vztahy s Ruskem a Británií. Sice jsem odmítl vstoupit do koalice proti Francii, i tak jsem ale zúčastněným státům dával peníze na válečné tažení. Sám jsem si mezi tím shromažďoval jednotky na hranicích s Dánskem. Potom už to tak zábavné nebylo, během měsíce jsem se ocitl ve válce s půlkou Evropy. Což o to, všichni byly daleko a já v bezpečí, ale zároveň jsem nemohl nic dělat, protože moře ovládala Francie. Takže jsem musel vyhlásit válku Prusku, abych se dostal na jih. Nicméně to znamenalo i válku se soudním státem a už jsem se v tom po chvíli začal ztrácet.
Asi po dvanácti hodinách hry jsem byl stále na začátku, ovládal jsem pouze severní území Dánska a jih Pruska. Vypnul bych to již dávno, ale "ještě jeden tah" zde funguje dokonale.
Co ale tak dokonalé není, tak je fakt, že můžete postavit jen asi čtyři budovy, rozdíly mezi jednotkami národů jsou minimální (jestli vůbec nějaké) a hlavně všechno trvá příliš dlouho. Čekáte dva měsíce na pěchotu, půl roku na skladiště a skoro rok na bitevní loď. Ono by to samo o sobě nevadilo, kdyby jste neměli časové omezení. Začínáte v roce 1805 a do roku 1820 musíte splnit předem dané úkoly. Ty spočívají v obsazení měst doslova po celé Evropě. A to je největší kámen úrazu. Musíte totiž obsadit město ve Francii, Británii, Prusku, Rusku, Švýcarsku... v každém státě máte město k obsazení. Pokud nevidíte problém, řeknu vám ho. Postupně musíte každému státu vyhlásit válku. Budete tedy běhat z koalice do koalice a postupně obsazovat celou Evropu, až na mapě zbudete jenom vy.
I přes všechny nedostatky jde o úžasnou tahovou strategii, u které využijete myšlení a pokud si někdo libuje ve vojenských taktikách, je to právě pro vás. Při pochodu s armádou totiž rozdělíte jednotky na pravé a levé křídlo a střed. Každému křídlu přidělíte generála, rozdělíte jednotky a nastavíte strategii. Tady se ale musím přiznat, že si nejsem moc jistý, jak velký vliv má toto počínání na průběh bitev.
March of the Eagles rozhodně můžu doporučit milovníkům strategií na dlouhou dobu, co si předem naplánují své jednání na deset let dopředu. Rozhodně ale nezačínejte hrát, jestli musíte jít za dvacet minut na autobus nebo do práce.
Opravdu se mi líbí možnost hrát za jakýkoliv národ na mapě. Jako pro velkého milovníka Švédska byla volba jasná, ale i tak jsem si zkusil hru za Prusko, Rusko a Francii. Což je jen zlomek dostupných států a je rozhodně dobře, že se hra neomezila jen na významné velmoci té doby.
Co je ale škoda, tak že první dny hry jsou pevně dané. Myslím tím vytváření koalice, vyhlášení válek, postupy nepřátel apod. Když hrajete po několikáté za stejný národ, můžete tedy tahy nepřátel předvídat. A to je podle mě hodně velké mínus. Platí to sice jen na začátku hry, protože potom už je zcela na vás, na čí stranu se přidáte (jestli vůbec), komu vyhlásíte válku, ke komu pošlete diplomaty a tak dále; i tak mě to mrzí. Hezká je ale svoboda rozhodování.
Například moje první hra za Švédsko. Do války se mi ze začátku nechtělo, tak jsem poslal diplomaty zlepšovat vztahy s Ruskem a Británií. Sice jsem odmítl vstoupit do koalice proti Francii, i tak jsem ale zúčastněným státům dával peníze na válečné tažení. Sám jsem si mezi tím shromažďoval jednotky na hranicích s Dánskem. Potom už to tak zábavné nebylo, během měsíce jsem se ocitl ve válce s půlkou Evropy. Což o to, všichni byly daleko a já v bezpečí, ale zároveň jsem nemohl nic dělat, protože moře ovládala Francie. Takže jsem musel vyhlásit válku Prusku, abych se dostal na jih. Nicméně to znamenalo i válku se soudním státem a už jsem se v tom po chvíli začal ztrácet.
Asi po dvanácti hodinách hry jsem byl stále na začátku, ovládal jsem pouze severní území Dánska a jih Pruska. Vypnul bych to již dávno, ale "ještě jeden tah" zde funguje dokonale.
Co ale tak dokonalé není, tak je fakt, že můžete postavit jen asi čtyři budovy, rozdíly mezi jednotkami národů jsou minimální (jestli vůbec nějaké) a hlavně všechno trvá příliš dlouho. Čekáte dva měsíce na pěchotu, půl roku na skladiště a skoro rok na bitevní loď. Ono by to samo o sobě nevadilo, kdyby jste neměli časové omezení. Začínáte v roce 1805 a do roku 1820 musíte splnit předem dané úkoly. Ty spočívají v obsazení měst doslova po celé Evropě. A to je největší kámen úrazu. Musíte totiž obsadit město ve Francii, Británii, Prusku, Rusku, Švýcarsku... v každém státě máte město k obsazení. Pokud nevidíte problém, řeknu vám ho. Postupně musíte každému státu vyhlásit válku. Budete tedy běhat z koalice do koalice a postupně obsazovat celou Evropu, až na mapě zbudete jenom vy.
I přes všechny nedostatky jde o úžasnou tahovou strategii, u které využijete myšlení a pokud si někdo libuje ve vojenských taktikách, je to právě pro vás. Při pochodu s armádou totiž rozdělíte jednotky na pravé a levé křídlo a střed. Každému křídlu přidělíte generála, rozdělíte jednotky a nastavíte strategii. Tady se ale musím přiznat, že si nejsem moc jistý, jak velký vliv má toto počínání na průběh bitev.
March of the Eagles rozhodně můžu doporučit milovníkům strategií na dlouhou dobu, co si předem naplánují své jednání na deset let dopředu. Rozhodně ale nezačínejte hrát, jestli musíte jít za dvacet minut na autobus nebo do práce.
5/10
Žádné komentáře:
Okomentovat